Omlazení pleti bez jehel: jak funguje terapie červeným světlem

Ještě před pár lety zněla světelná terapie jako sci-fi. Dnes je červené světlo běžnou součástí nabídky dermatologických klinik i domácích zařízení. Popularita nestojí na marketingu, ale na desítkách let výzkumu, který dokumentuje, co červené světlo dělá s buňkami a tkání. Výzkum sahá až do 60. let 20. století, kdy vědci poprvé zdokumentovali, jak světlo specifických vlnových délek ovlivňuje buněčný růst a opravu tkání. Co se tedy děje, když fotony červeného světla dopadají na vaši pleť?

Co je fotobiomodulace a proč na ní záleží

Odborný termín pro terapii červeným světlem je fotobiomodulace (PBM). Jde o neinvazivní metodu, při které světlo o přesně zvolených vlnových délkách dává buňkám impuls k přirozené regeneraci, aniž by kůži zahřívalo nebo poškozovalo. Žádné jehly, žádné narušení tkáně, žádná rekonvalescence. Za desetiletí klinického výzkumu si fotobiomodulace vybudovala vynikající snášenlivost a lze ji bez rizika kombinovat s většinou kosmetických přípravků i procedur.

Princip fungování je přitom překvapivě jednoduchý. Fotony červeného světla (630–660 nm) a blízkého infračerveného záření (810–850 nm) proniknou do buněk a přímo aktivují enzym cytochrom c oxidáza v mitochondriích [1]. Tento enzym řídí produkci buněčné energie, jenže za normálních podmínek ho přirozeně blokuje molekula oxidu dusnatého. Červené světlo tuto molekulu uvolní a enzym se rozjede naplno. Výsledkem je zrychlené mitochondriální dýchání.

Z toho plyne konkrétní efekt: masivní nárůst produkce ATP, tedy buněčného paliva. Kůže najednou má energii potřebnou k opravám, syntéze bílkovin a regulaci zánětu. A právě odtud pochází většina klinicky měřitelných účinků.

Co červené světlo dělá s pletí

Zvýšená dostupnost ATP spouští v kůži řadu pozitivních reakcí. Pro kosmetické účely jsou tři z nich klíčové.

Za prvé, stimulace kolagenu a elastinu. Fibroblasty, buňky dermis zodpovědné za pevnost a pružnost pleti, se aktivují a syntetizují nové strukturální proteiny výrazně rychleji [2, 5]. Klinické studie potvrzují, že pravidelná aplikace červeného a blízkého infračerveného světla vedla k průkazně vyššímu obsahu intradermálního kolagenu, viditelné redukci vrásek a lepší povrchu pleti [2].

Za druhé, regulace zánětu. Terapie červeným světlem snižuje produkci prozánětlivých cytokinů a pleť se viditelně zklidní. Nejvíc je to znát u zánětlivého akné, rosacey (růžovky) nebo přecitlivělé pleti.

Za třetí, zrychlení regenerace. Buňky se rychleji dělí a opravují poškozené struktury, čehož se využívá při hojení ran i jizev.

Při vystavení kůže červenému světlu se krátkodobě zvýší i množství reaktivních forem kyslíku (ROS). V malých dávkách fungují jako signál, který spouští buněčné opravné mechanismy [3]. Výsledkem je poté přirozená stimulace bez traumatu, a při dlouhodobém používání viditelné sjednocení tónu pleti a zpomalení stárnutí.

Proto se fotobiomodulace stále víc prosazuje nejen v kosmetice, ale i v klinické dermatologii a estetické medicíně.

Červené světlo jako příprava a podpora kosmetických zákroků

Méně se mluví o tom, že fotobiomodulace může sloužit jako příprava pleti před invazivnějšími zákroky i jako podpora hojení po nich. Říká se tomu příprava buněk a podpora hojení po zákroku.

Logika přípravy je jednoduchá: tkáň, která jde do zákroku v lepší kondici, lépe zvládá následnou zátěž a rychleji se zotavuje. Nejlépe zdokumentovanou kombinací je červené světlo plus microneedling (mikrojehličkování). Microneedling cíleně vytváří mikrotraumata, která spustí hojení a obnovu kolagenu. Studie potvrzují, že přidání LED terapie vede k rychlejšímu ústupu erytému a otoku a celkově lepším výsledkům. Přehledy klinických studií dále ukazují, že LED terapie funguje při hojení ran i léčbě akné a pacienti ji obecně dobře snášejí [4].

Stejně důležitá je ale role červeného světla po zákroku. Kůže po peelingu, laseru nebo zmíněném mikrojehličkování prochází intenzivní fází hojení, při které fibroblasty pracují na regeneraci poškozených struktur. Pravidelná aplikace červeného a blízkého infračerveného světla v tomto období doplňuje energetické zásoby buněk, tlumí přetrvávající zánět a zkracuje dobu, po kterou je pleť zarudlá a citlivá. Výsledek zákroku se tak nejen rychleji ustálí, ale bývá i výraznější.

Vlnové délky: proč na číslech záleží

Ne každé červené světlo je stejné. Různé vlnové délky pronikají do tkáně do různých hloubek a mají odlišné cíle.

Červené světlo (630–660 nm) dosahuje dermis a cílí přímo na fibroblasty, tím zklidňuje zarudnutí a citlivou pleť. Je to také klíčová vlnová délka pro kolagen a redukci vrásek. Druhé, již zmíněné blízké infračervené světlo (810–850 nm) proniká o něco hlouběji, cílí na mitochondrie a podporuje regeneraci hlubokých tkáňových struktur [3].

Pro komplexní anti-aging péči funguje nejlépe kombinace červeného a blízkého infračerveného světla. Správná vlnová délka je základ každého účinného ošetření.

Jak může pomoci zařízení RedWave

Kdo chce tyto principy využít, hledá zařízení s ověřenými vlnovými délkami. RedWave pracuje s těmito spektry zároveň: červené světlo 630 nm a 660 nm pro stimulaci povrchových vrstev kůže a blízké infračervené záření 850 nm, které proniká do hlubších tkáňových struktur. Přesně ta kombinace, o níž hovoří výzkumy citované v tomto článku.

Na rozdíl od lokálních přístrojů zaměřených jen na obličej pokrývá RedWave celý povrch těla. Světlo tak aktivuje fibroblasty a mitochondrie plošně, nikoliv jen v jedné oblasti. To se projevuje nejen na pleti obličeje, ale i na celkové kvalitě pokožky a schopnosti těla regenerovat se systémově a nejen lokálně. Doporučená délka jednoho celotělového sezení je 10 až 20 minut.

Výsledky se budují pravidelností: pevnější a sjednocenější pleť s redukovanými projevy stárnutí.

RedWave lze zapojit do stávající kosmetické péče. Použití před aplikací sér a krémů může zlepšit jejich absorpci. Světlo v tomto smyslu funguje jako zesilovač celé péče.

Závěr

Terapie červeným světlem není zkratka k okamžité proměně pleti. Je to neinvazivní nástroj, který při pravidelném používání prokazatelně podporuje regeneraci, zklidnění i celkovou kvalitu pokožky. Mechanismus účinku je doložený na molekulární úrovni, výsledky jsou měřitelné, snášenlivost je vynikající. Lze ji použít samostatně i jako doplněk stávající péče bez rizika nežádoucích interakcí. Právě proto si drží místo v moderní dermatologii i domácí péči.

Zdroje:

[1] Hamblin, M. R. (2017). Mechanisms and applications of the anti-inflammatory effects of photobiomodulation. AIMS Biophysics. DOI: 10.3934/biophy.2017.3.337. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5523874/

[2] Wunsch, A. & Matuschka, K. (2014). A Controlled Trial to Determine the Efficacy of Red and Near-Infrared Light Treatment. Photomedicine and Laser Surgery. DOI: 10.1089/pho.2013.3616. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3926176/

[3] Avci, P. et al. (2013). Low-level laser (light) therapy (LLLT) in skin: stimulating, healing, restoring. Seminars in Cutaneous Medicine and Surgery. DOI: 10.12788/j.sder.0007. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4126803/

[4] Jagdeo, J. et al. (2018). Light-emitting diodes in dermatology: A systematic review of randomized controlled trials. Lasers in Surgery and Medicine. DOI: 10.1002/lsm.22791. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29356026/

[5] Li, W. H. et al. (2021). Low-level red plus near infrared lights combination induces expressions of collagen and elastin in human skin in vitro. International Journal of Cosmetic Science. DOI: 10.1111/ics.12698. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33594706/